
Foodparade festival v Trojském zámečku 3.-4.9.2016
To mi takhle jednou přišel do pošty mail, jestli se nechci zúčastnit soutěže I love chilli. Pěkně jsem si ho přečetla a řekla jsem si, že je to zajímavý a tím to na nějakou dobu skončilo. Vždycky, když jsem otevřela poštu, očima jsem zavadila o soutěž a pomyslela si, jestli to nemám zkusit? Nejsem zrovna soutěživý člověk, do žádných soutěží jsem se nikdy nepřihlásila, natož kuchařských…ale zase to chilli…To je ingredience, kterou doma nešetřím!
A protože první kolo znamenalo poslat pouze recept, nakonec jsem se v pátek, kdy končil termín (jak jinak?!), odhodlala a recept odeslala. Bylo to pěkně z domova, nic to nestálo a vlastně nic neznamenalo, protože mě stejně nevyberou…řekla jsem si. No a pak se stalo, co jsem vůbec nečekala, můj recept byl vybrán do druhého kola mezi 12 nejlepšími a za týden jsem ho měla uvařit ve studiu spolu s ostatními porotě. Polil mě stud a horkost najednou, to jsem si to pěkně zavařila!!!
Abych to neprotahovala, do studia jsem se dostavila, uvařila Chilli karotkový krém s krůtím masem a k mému dalšímu překvapení postoupila s 3 dalšími sympatickými slečnami do semifinále na Foodparade festival, který minulý víkend proběhl…
Asi už čtrnáct dní před termínem, se mě zmocňovala panika, co budu dělat a jak bych z toho mohla uniknout. V noci se mi zdálo, že vařím a je to děsnej propadák! Ale protože z boje se neutíká, tak s pocity naprostýho amatéra, který toho vlastně spoustu nezná a neumí, jsem v sobotu dorazila. Vařily jsme po dvou, nevěděly jsme, které suroviny pro nás připravili a měly jsme na to 50 minut.Myslela jsem, že soutěž bude dál o chilli a suroviny budou i do mých oblíbených asijských chutí. To jsem se spletla. Půlka kuřete, kořenová zelenina, batáty, parmazán, houby, parmská šunka, jasmínová rýže, zelená čočka, kuskus, těstoviny, tymián a rozmarýn…A k tomu prázdno v hlavě:-).
Tak nakonec jsem se rozhodla pro čočku, u které jsem si řekla, že ji nikdo nepoužije a recept se bude odlišovat. Aspoň nějakej nápad…Kuře jsem nikdy nevykošťovala?!, ale naštěstí prsní řízek jsem nějak vydolovala. Prso naložit, uvařit ze zbytku vývar(asi za 20 minut?haha), osmažit cibulku, česnek, mrkev, řapíkatý celer, cherry rajčátka, přidat čočku, podlít vývarem a vařit, aby se to stihlo…řízek na grilovací pánev, pak do trouby, čočka stále tvrdá…Komentátor a porotce Radek nás moc nešetřil a dost znervózňoval. Ještě že za mnou přijel můj fun klub…Díky kamarádi:-)
50 minut a konec. Čočka mi přišla hodně al dente, na zdobení nebyl čas…a porotě jsem to přednesla s tím, že čočka chtěla ještě chvilku. Moje dcera mi okamžitě vynadala, že jsem to neměla říkat. Samozřejmě měla pravdu, ale prodat svůj výrobek fakt neumím. Ale bylo to za mnou a byla jsem šťastná. Teď už jenom cena útěchy a užít si ještě nějaké stánky, které jsme dopoledne nestihli. Vyhlášení…a já postoupila do finále! To byl šok…
Nedělní finále probíhalo v krásném prostoru konírny. Skládalo se z vědomostního kvízu, poznávání chutí naslepo a vaření, na které bylo půl hodiny, ingredience neznámé…
Jak se říká otvírání šampusu šavlí jsem nevěděla a nevím už zase, ale byl to celkem vyrovnaný souboj.Pak přišlo vaření a odkrytí nejmíň půl kilové flákoty masa. Jediné, co jsem poznala, že je to hovězí…ale jestli ho můžu rozkrájet a jak, abych ho neznehodnotila? Každopádně bude určeno na gril, protože roštěnky se za 30 minut neudělají. A tahle bystrá dedukce mě stála pár minut, které jsem na ten červený kus masa jenom zírala, takže už jenom 25 minut…Teď co k tomu? Zvolila jsem cuketu se šalotkou, česnekem a troškou smetany. Maso jsem ogrilovala na pánvi a strčila do trouby. A mezitím odpovídala na otázky moderátorky a nevěděla, co s tím budu dělat, jak to naservíruju.
Minuta do konce a maso bylo ještě v troubě, protože vypadalo dost nehotově. Tak jsem na talíř nandala cuketu, na to položila obrovský „stejk“ asi pro 3 lidi a donesla před porotu. A prezentaci opět nezvládla, rozhodně jsem jim to nepředložila sebevědomě, s tím že to byl záměr.
Pak přišla na řadu soupeřka, sympatická Mona. Hodnocení poroty, kde k mému překvapení, chválili víc mé maso, ale už ne tak přílohu. Měla jsem to za sebou a spadl ze mě všechen stres, takže jsem se cítila skvěle. Když sečetli všechny body, vyhlásili Monu jako vítězku. Vlastně jsem ani necítila žádné zklamání, protože jsem byla ráda, že jsem to všechno zvládla. A snad celkem se ctí.
Říká se, že svět přeje odvážným, ale nevím, jestli to ode mne nebyla spíš drzost, přihlásit se do takové soutěže. Omluvou mi může být, že jsem netušila, jak probíhaly minulé ročníky, a jak je to velký festival.
Tak nevím, jestli ještě do něčeho takového půjdu, ale každopádně to byla skvělá zkušenost, celý Foodparade je moc hezká akce a teď s odstupem musím říct, že jsme si celý víkend užili. A to extra dry Prosecco z Prosekárny, to bylo fakt mňam!
A holky slibuju, že kdyby náhodou ještě někdy, tak na prezentaci zamakám:-).