Pikantní brokolicová bramboračka
Polévka je grunt, kdo ji nesní, bude špunt. To nám říkala babička a já musím říct, že polévky se u nás doma vaří hodně často. Sejít se u stolu najednou, se stává víceméně fikcí, a to často i o víkendu.
Polévka je grunt, kdo ji nesní, bude špunt. To nám říkala babička a já musím říct, že polévky se u nás doma vaří hodně často. Sejít se u stolu najednou, se stává víceméně fikcí, a to často i o víkendu.
Tenhle salát mám spojený hlavně s Velikonocemi, protože co s těmi všemi vařenými vejci? Bratr jich v dětství vykoledoval vždycky velkou hromadu, když s partou obcházeli všechny sousedy v okolí. A do určitýho věku jsem se k nim vecpala i já, mladší sestra Co si pamatuju, tak máma salát dělala pokaždý a pak ještě párkrát do roka.
Pokud jde o náplně koláčů, buchet a jiných sladkostí, v naší rodině jednoznačně vyhrává tvaroh. A tvarohu je také plný tenhle křehký koláč. Je to taková klasika, kterou mám v repertoáru už roky a ráda po ní občas sáhnu. Proto by na blogu neměl chybět. Možná i jako tip pro nadcházející svátky.
Jednoduchý rychlý recept, když vás honí mlsná a doma toho moc ve špajzu nenajdete. Taky výborný tip, co sebou vzít na výlet. Pokaždý, když náš Kuba někam odjížděl na delší dobu, pekla jsem mu rovnou dvě dávky. Vydrží, teplo jim nevadí, teda pokud do nich nepřidáte čokoládu a rozhodně jsou zdravější, než jakékoliv kupované.
Kdo by neměl rád jednoduchá jídla, s kterými není moc práce…Květák, pečený na plechu není žádný převratný recept, ale u nás zabodoval natolik, že ho sem přidávám. Dalo by se říct, že je to smažený květák pro lenochy Samozřejmě jeho zdravější verze.
Na to, jak často doma vařím polévky, recepty na ně nějak zanedbávám. Tak to musím napravit. Obzvlášť teď, v zimě, se budou hodit. Určitě znáte ten pocit, když přijdete domů zmrzlí a hladoví z nějakého mrazivého výletu, nebo třeba po lyžování a potřebujete něco teplého do žaludku. A to přesně splňuje tahle hustá polévka.
Když jsem byla malá a slavil se Silvestr, byly u nás na stole vždy jednohubky. Mezi nimi nesměly chybět ty s ančovičkou, které jsem nenápadně všechny snědla já, protože byly samozřejmě nejlepší. A nikdy nezapomenu na babiččin hovězí jazyk, pečený s ančovičkovou pastou. Babička mi už tohle jídlo nikdy neupeče, ale jednohubky z ančovičkou jsou na našem stole nejen o Silvestru.
Tohle je naše top nejlepší nejoblíbenější prostě nejnejnej cukroví. Babička mi ho musela vyrábět každý rok nejen o Vánocích, ale i na jaře k narozeninám. Lepší než všechny jiný dorty a sladkosti. Byl to můj oblíbený dárek a s nikým jsem se o něj nechtěla dělit. Lakomá jsem nikdy nebyla, ale jak šlo o hnízda, neznala jsem bratra ani kamarádku…
Babička je nikdy nepekla, dělala asi 50 druhů cukroví, ale perníčky mezi ně nepatřily. Na stromečku visely jen skleněné a papírové ozdoby. Máma cukroví neměla ráda, pekla maximálně mrkvové a ořechové, které se nakrájelo rádýlkem a šup s ním do trouby. Prostě to musela být rychlovka. A tak jsem tradici pečení a zdobení perníčků v naší rodině zavedla až já.
Letos je úroda vlašských ořechů obrovská. Ani nemusíte být vlastníkem stromu, stačí mít pár kamarádů a příbuzných, kteří se s vámi podělí. Někteří dokonce i s vylouskanými, což je dárek nad dárky! A jak je mám doma, hýřím s nimi a přidávám kam patří i nepatří. Jsou totiž děsně dobrý i děsně zdravý.