Když jsem byla na 1. rodičáku našeho Honzy v 6.třídě, nestačila jsem se divit. Přivítala nás mladá paní učitelka, která všem uvařila kafe nebo čaj a ještě k tomu nabízela rumovou bábovku. Lavice byly poskládané do půlkruhu a já si poprvé na třídních schůzkách nepřipadala jako žák po škole, ale jako na příjemné schůzce s rovnocenným partnerem…
Zima nám ukazuje, že ještě chvíli vydrží. A k zimě patří kynuté těsto. Aspoň u nás. V létě na to kynutí a hlídání není tolik času, lepší je si užívat venku…ale v zimě se to samo nabízí. Co s tak mrazivými a někdy zamračenými a tmavými dny?
Moje babička byla výborná kuchařka, ke které jsem celé dětství, místo do školní jídelny, chodila na obědy. Kromě toho o víkendech zásobovala celou rodinu sladkými dobrotami. A o Vánocích samozřejmě napekla pro všechny snad 100 druhů cukroví. Takže jsme ho doma nepekli…až na jeden druh. A tím byly tyhle slané bramborové sušenky.
Tenhle koláč – dort je jeden z nejoblíbenějších mého muže. Lehký piškotový korpus, nadýchaný máslový krém, svěží broskve a citrónová poleva. Naprostá dokonalost chutí…100% jistota, že budu aspoň na chvíli vynášená do nebes.
Kynutému těstu, jsem se dlouho vyhýbala, protože mi přišlo složité, časově náročné a výsledek nejistý. A přitom takový mazanec s máslem k snídani…nebo tvarohová buchta…Nakonec jsem do tajů kynutého těsta pronikla a přišla na to, že zas tak složité není. A protože končí postní období a zelený čtvrtek je tu za pár dnů, měly by domácnosti provonět jidáše. Pokud ho totiž pojíte pokapaný medem, ochrání vás před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zlobou…
Tak jsem zvažovala, které cukroví sem dát jako první a vanilkové rohlíčky to vyhrály. Je to totiž naše oblíbená stálice a taky je to asi jediné cukroví, které peču každý rok. Pokud nestíháte, pak jsou rohlíčky ideálním cukrovím. Nemusí se nechat proležet, stačí je upéct na poslední chvíli a ještě krásně provoní byt. A k jejich pečení nepotřebujete ani váleček, ani vykrajovátka, vlastně ani moc prostoru. Stačí mísa a vaše ruce.
K podzimu patří jablka ve všech podobách, tedy i ve štrůdlu, který patří do mých „top ten“ nejoblíbenějších moučníků. Jablečný štrůdl neboli závin je podlouhlý zavinutý plát těsta plněný jablky. A taky rozinkami, oříšky a strouhankou. Pochází prý z Rakouska, ale u nás zdomácněl. Nebo to byl náš moučník a zdomácněl v Rakousku? Tak byli jsme kdysi jedno císařství…receptů na nejlepší štrůdl najdete na internetu nepočítaně, ale žádný jiný nehledejte a upečte ten můj! Až ho ochutnáte, už nebudete chtít jiný…
Přepuštěné máslo je tradiční úprava másla, kterou dobře znaly naše prababičky. Přepouštěním se máslo zbavuje vody a laktózy, zbyde tak pouze 100% tuk, který se může uchovávat při pokojové teplotě několik měsíců a je velice vhodný pro tepelnou úpravu, protože se nepřepaluje a vydrží teploty přes 200oC. Takové palačinky nebo lívanečky si nedovedu představit smažit jinak než na másle a na přepuštěném másle mizí ten doprovázený smrad a kouř po celém domě. A co takové kuřecí řízečky, nebo zelenina smažené na másle?
Křehké těsto má širokou škálu použití. Ve francouzské kuchyni tvoří základ spousty sladkých i slaných jídel. Nejklasičtější křehké těsto je pate brisée, které se připravuje pouze z mouky, másla a vody. Já mám ale raději pate sablée, kam se místo vody přidává vejce a pro sladkou verzi i cukr. Těsto tím získá na chuti. Důkazem jsou naše děti, pokud nejsem dost bdělá, z lednice vždy velký kus zmizí.
