Jednoduchý rychlý recept, když vás honí mlsná a doma toho moc ve špajzu nenajdete. Taky výborný tip, co sebou vzít na výlet. Pokaždý, když náš Kuba někam odjížděl na delší dobu, pekla jsem mu rovnou dvě dávky. Vydrží, teplo jim nevadí, teda pokud do nich nepřidáte čokoládu a rozhodně jsou zdravější, než jakékoliv kupované.
Babička je nikdy nepekla, dělala asi 50 druhů cukroví, ale perníčky mezi ně nepatřily. Na stromečku visely jen skleněné a papírové ozdoby. Máma cukroví neměla ráda, pekla maximálně mrkvové a ořechové, které se nakrájelo rádýlkem a šup s ním do trouby. Prostě to musela být rychlovka. A tak jsem tradici pečení a zdobení perníčků v naší rodině zavedla až já.
Kynutému těstu, jsem se dlouho vyhýbala, protože mi přišlo složité, časově náročné a výsledek nejistý. A přitom takový mazanec s máslem k snídani…nebo tvarohová buchta…Nakonec jsem do tajů kynutého těsta pronikla a přišla na to, že zas tak složité není. A protože končí postní období a zelený čtvrtek je tu za pár dnů, měly by domácnosti provonět jidáše. Pokud ho totiž pojíte pokapaný medem, ochrání vás před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zlobou…
Recept na plněný perník jsem našla před lety v časopisu Apetit. Byl to vítězný recept čtenářky, která ho měla od své babičky. Perník jsem vyzkoušela a stal se mým oblíbeným cukrovím. Pokud máte rádi perník, povidla a oříšky, je to recept přesně pro vás…
