Zázvorovka
Naše hitovka už víc jak 2 roky. Šťáva, kterou pijeme v létě studenou s ledem a v zimě horkou místo čaje jako prevenci proti všem bakteriím a virům (takže i proti mediálnímu covidímu).
Naše hitovka už víc jak 2 roky. Šťáva, kterou pijeme v létě studenou s ledem a v zimě horkou místo čaje jako prevenci proti všem bakteriím a virům (takže i proti mediálnímu covidímu).
Vedro na padnutí, přísun tekutin je potřeba doplňovat ve velkém. Tahle limonáda aspiruje na náš „největší kulinářský objev“ letošního léta, nebo patří minimálně do první pětky 
Letošní rok je co se týče počasí trochu zrychlený. A tak je nejvyšší čas udělat si doma zásoby bezinkového sirupu. Už loni jsme kromě sirupu vyzkoušeli i bezinkovou limonádu. Výsledek byl víc než skvělý, takže přidávám i sem. Jednoduchá příprava a příjemně perlivá, aromatická a osvěžující limča je na světě.
Vlastně není med, ale sirup. Je to vzpomínka na dětství a moji babičku, protože ho každý rok vařila. A my si ho dávali na rohlík s máslem a byli celí ulepení. Ale ládovali jsme se s ním opravdu rádi. Později se s ním ládoval i manžel, který ještě nebyl můj manžel. Pak už ho babička vařila hlavně pro něj, protože on to náležitě ocenil. Každá návštěva končila lahvičkou medu a čokoládovou Kofilou…
U nás doma jsme závislí na zázvoru. Vím, že každá závislost je v důsledku špatná, ale téhle se zatím nehodlám vzdát…ta mírně štiplavá chuť je prostě neodolatelná. Zázvor v našich domácích zásobách nesmí nikdy chybět. Pokud není v nějakém jídle nebo dezertu, aspoň si uvaříme zázvorový čaj. A teď už taky zázvorové pivo.
Protože momentálně jedeme na vlně kardamomu, musím přidat i recept na tenhle domácí voňavý čaj. Pochází z daleké Indie a kromě černého čaje (v některých oblastech se používá zelený) do něj patří mléko, cukr a směs koření Masala. Stačí pár minut a můžete se nechat zahřívat a léčit chutí i vůní tohohle kouzelného moku.
Ořechy můžu kdykoliv a v jakémkoliv množství. Jakoukoliv bábovku, štrůdl, koláč nebo i salát zvednou o několik tříd nahoru. Kešuáky patří mezi mé nejoblíbenější. Ještěže je portugalští mořeplavci v 16. století rozšířili z Brazílie do Evropy i jiných kontinentů, kde se dnes pěstují – v Africe i Asii.
S levandulí je potíž. Je tak úžasně voňavá a krásná a obsypaná včelami (škoda, že neznám majitele, abych ochutnala jejich med…). A já nikdy nevím, jestli ji mám ostříhat, nebo nechat odkvést. Pár květů na ovonění konvice s vodou bych neřešila, ale sušené kytky jsou z ní tak hezké a sirup tak dobrý…
Před heřmánkem smekni a před bezem klekni…Tak zní rčení našich babiček. Naši předci dobře věděli na co je která bylina dobrá, a proto si černého bezu vážili. Zvyk darovat nevěstě bezovou sazenici, aby si ji mohla vysadit k novému příbytku, je už dávno zapomenutý. Ale naštěstí tyhle na dálku vonící keře rostou všude kolem nás.