O burácích jsem si kdysi myslela, že jsou to podřadné ořechy. Nikdy mi vlastně moc nechutnaly. V momentě, kdy jsem kousla třeba do ořechového bratislavského rohlíčku a poznala, že ořechy = buráky, byla jsem vždycky dost naštvaná. Náhražka vlašských ořechů to byla nedůstojná! Až když jsem pochopila svůj omyl a zjistila, že to nejsou ořechy, ale luštěnina, vlastně jsem jim odpustila 
Domácí vanilkový cukr je úžasně jednoduchý a určitě lepší, než ten s umělým vanilínem. Stačí koupit vanilkový lusk a cukr a během chvilky je doma zásoba vanilkového cukru na několik týdnů možná i měsíců.
Ořechy můžu kdykoliv a v jakémkoliv množství. Jakoukoliv bábovku, štrůdl, koláč nebo i salát zvednou o několik tříd nahoru. Kešuáky patří mezi mé nejoblíbenější. Ještěže je portugalští mořeplavci v 16. století rozšířili z Brazílie do Evropy i jiných kontinentů, kde se dnes pěstují – v Africe i Asii.
Rukolu jsem poprvé ochutnala před mnoha lety, kdy nám ji přivezli kamarádi. Vypěstovali ji na své zahradě, byla obrovská, strašně hořká a nedala se jíst! Ovšem po čase se začala objevovat v obchodech, měla mnohem menší lístky, tak jsem se ji odvážila koupit. Hořká byla jenom malinko a já se do ní zamilovala. Její lehce štiplavá chuť dodá každému salátu šmrnc.
Tak tahle pochoutka mě před pár lety dostala v rýžové kaši, vařené jen ve vodě. Lžička Tahini udělala s touto mdlou hmotou neuvěřitelnou proměnu! Získala tím smetanovou a oříškovou chuť a pak už jen stačilo trošku sirupu, nějaké ovoce, nasekané ořechy a delikatesa byla na světě…
V momentě, kdy jsem vyzkoušela domácí koření do perníku, už bych to kupované nepoužila. Je hotové za pár vteřin a tak voňavé!!! Na mletí různého koření používám obyčejný mlýnek na kávu za pár stovek. Je to výborný pomocník i při mletí různých oříšků a semínek do pečení. Vše umele rychle a není s ním moc práce s čištěním. Prostě mlýnek vytřu papírovou utěrkou a je hotovo.
Lilek je moje oblíbená surovina. Znám ho už z dětství, kdy jsme ho jedli obalený ve strouhance a smažený jako řízek. Moje máma nikdy nesmažila řízky z masa, ale jedině lilkové nebo houbové. A my se o ně vždycky málem prali, protože jich nikdy nebylo dost! Teda asi bylo, ale nám to bylo málo….
Výroba domácí lučiny je super jednoduchá. Je pravda, že spoustu receptů a návodů je super jednoduchých a rychlých, ale pokud by si člověk měl vytvářet vše domácí a sám, bude stát od rána do večera v kuchyni. A to samozřejmě nejde. Ovšem jestli máte rádi Lučinu nebo jiný smetanový sýr a konzumujete je často, tenhle recept se vám vyplatí.
Přepuštěné máslo je tradiční úprava másla, kterou dobře znaly naše prababičky. Přepouštěním se máslo zbavuje vody a laktózy, zbyde tak pouze 100% tuk, který se může uchovávat při pokojové teplotě několik měsíců a je velice vhodný pro tepelnou úpravu, protože se nepřepaluje a vydrží teploty přes 200oC. Takové palačinky nebo lívanečky si nedovedu představit smažit jinak než na másle a na přepuštěném másle mizí ten doprovázený smrad a kouř po celém domě. A co takové kuřecí řízečky, nebo zelenina smažené na másle?
Křehké těsto má širokou škálu použití. Ve francouzské kuchyni tvoří základ spousty sladkých i slaných jídel. Nejklasičtější křehké těsto je pate brisée, které se připravuje pouze z mouky, másla a vody. Já mám ale raději pate sablée, kam se místo vody přidává vejce a pro sladkou verzi i cukr. Těsto tím získá na chuti. Důkazem jsou naše děti, pokud nejsem dost bdělá, z lednice vždy velký kus zmizí.
