menu
https://www.prodobroty.cz/wp-content/uploads/2017/04/DSC_4432-960x637_c.jpg

Jidáše


RECEPTY SE STEJNÝMI INGREDIENCEMI

PDF | VYTISKNOUT RECEPT

Uložit recept na později v Pocket


Kynutému těstu, jsem se dlouho vyhýbala, protože mi přišlo složité, časově náročné a výsledek nejistý. A přitom takový mazanec s máslem k snídani…nebo tvarohová buchta…Nakonec jsem do tajů kynutého těsta pronikla a přišla na to, že zas tak složité není. A protože končí postní období a zelený čtvrtek je tu za pár dnů, měly by domácnosti provonět jidáše. Pokud ho totiž pojíte pokapaný medem, ochrání vás před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zlobou…

Pečení kynutého těsta časově náročnější je, ale jenom v tom, že musíte být doma, nebo se tam včas vrátit. Jde jen o správné načasování. Složité to není vůbec, u všech sladkých receptů, jde jen o poměr mouky, cukru, mléka, másla a vajec nebo žloutků a kvasnic. Jiné suroviny nepotřebujete. Jediná složitost je v zadělávání těsta, které se musí hnětat (a to mě právě odrazovalo, když jsem pozorovala v dětství babičku), ale to za vás hravě zastane elektrický přístroj, který má hnětací nástavec.

A výsledek nejistý? Za celou dobu se mi ještě ani jednou nestalo, že by těsto nevykynulo. Pak už jde jen o zručnost při tvoření různých koláčů, vánoček a buchet. Jenže pokud se vánočka rozjede, chutná úplně stejně, jako výstavní kousek, takže se není čeho bát…všechno nemusí být dokonalé. Žádná potravinářská kontrola, která by vám dala pokutu, k vám domů nepřijde…

Těsto, z kterého peču jidáše je prakticky totožné s vánočkovým (mazancovým), jen je v něm víc másla a méně cukru. Sladkost se jim dodá medem, kterým se potírají a díky máslu zůstanou fakt vláčné. Pokud ovšem nezmizí už první den, jako se to stává u nás.IMG_8259

Ingredience:
  • 350 g hl.mouky
  • 150 g polohr.mouky
  • 50 g cukru + jeden vanilkový
  • 250 ml mléka
  • 21 g droždí, pokud nemáte čerstvé, sušeného droždí v sáčku odpovídá asi 25 g čerstvého droždí (dávám přednost čerstvému)
  • 2 žloutky + 1 vejce na potření
  • 150 g másla
  • špetka soli
  • citronová kůra z jednoho citronu
  • muškátový oříšek, několikrát strouhnout
  • nasekané mandle
Na potření:
  • 20 g másla rozehřátého
  • 2 lžíce medu
  • trochu rumu

DSC_4363

Postup:
  1. Nejdříve si uděláme kvásek – ohřejeme mírně mléko, přidáme lžíci cukru, lžíci mouky, rozdrobíme droždí a vše rozmícháme metličkou. Dáme kynout (rychleji vykyne na teplém místě – na topení, nad mísou s teplou vodou, pokud máte v troubě funkci kynutí – ideální). Všude se píše, že všechny suroviny mají mít pokojovou teplotu. Ale pokud nemají, vlastně se nic neděje, jen kynutí trvá o něco déle. Droždí se teplem a cukrem aktivuje, takže pokud dáte studené droždí do teplého mléka, ohřeje se během chvilky.
  2. Máslo necháme rozpustit, než se vytvoří kvásek, mělo by zchladnout.
  3. V míse promícháme mouku, sůl, cukr, citronovou kůru a muškátový ořech.
  4. Přilijeme vzniklý kvásek, žloutky a máslo.
  5. Těsto hněteme několik minut, až se utvoří hladké kompaktní těsto.
  6. Do těsta vpracujeme nasekané mandle.
  7. Necháme přikryté fólií v teple kynout asi 1 hodinu, mělo by zdvojnásobit svůj objem.
  8. Těsto prohněteme na vále a rozdělíme na 12 dílu cca po 80 g nebo 20 dílů po 50 g. Těsto je opravdu hodně mastné, není potřeba podsypávat moukou.
  9. Z každého kusu vytvoříme dlouhý váleček, tlustý asi jako prst, který stočíme do spirály a konec schováme pod těsto. Jidáš by měl připomínat stočený provaz, kterým byl Ježíš spoután. Tvarů se vytváří víc, např. stočené konce proti sobě, uzel, cop.
  10. Dáme na pečícím papírem vyložený plech, přikryjeme fólií a necháme 30 min. kynout.
  11. Potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme cca 20 – 25 min 180 OC.
  12. Mezitím si připravíme směs másla, medu a rumu a ještě teplé Jidáše směsí potřeme.

DSC_4386

TIP:

Některé recepty uvádějí, že by se měl do mouky zapracovat kvásek a žloutky a teprve potom po kouskách změklé máslo. Zkoušela jsem i tento postup, ale výsledek mi přišel stejný.DSC_4458DSC_4471DSC_4467Velikonoce patří k nejstarším svátkům. Než se z nich staly svátky křesťanské, jejich podstatou bylo vítání jara a oslava probuzení přírody. Dnes jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem připomínajícím zmrtvýchvstání Ježíše Krista, které mělo nastat tři dny po jeho ukřižování. Bohužel podstata svátků a tradice stále více ustupují do pozadí a stávají se spíše obchodním artiklem.DSC_4419Tak aspoň ve zkratce , jak se tradičně křesťané na tyto svátky připravovali.

  • Popeleční středa –  začíná čtyřicetidenní období půstu.
  • Květná neděle – předchází poslednímu týdnu postního období, který připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své pojmenování.
  • Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
  • Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
  • Škaredá středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce. Kdo se celý den usmíval, ten si pojistil domácí pohodu na celý příští rok. V tento den zradil Jidáš Ježíše.
  • Zelený čtvrtek – v tento den se měla jíst zelená jídla (kopřivy, špenát, řeřicha), aby byl člověk zdravý. Poslední večeře Páně, při níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Na důkaz smutku utichly všechny kostelní zvony a „odlétly do Říma“ Až do soboty chlapci chodili s klapačkami a řehtačkami. Hluk podle magie odpuzoval zlé duchy. Odpoledne se pekly jidáše, pečivo, které mělo podobu krouceného provazu, na kterém se Jidáš oběsil. Kdo pojedl jidáše pokapané medem, byl celý rok chráněn před hadím uštknutím, včelím bodnutím a lidskou zradou.
  • Velký pátek – den smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V našich zemích se držel přísný půst ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Před východem slunce se lidé omývali v potoce, aby se chránili před nemocemi. Nesmělo se prát. Věřilo se v magickou sílu země, rozpoutaly se živly, otvírala se země s poklady, nesmělo se orat a kopat na poli.
  • Bílá sobota – doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy, pekly se mazance a beránci, zdobila se vajíčka. Muži a chlapci pletli pomlázky. Den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu.
  • Velikonoční neděle –Boží hod velikonoční – je největším svátkem celého roku. Jedly se pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován.
  • Velikonoční (Červené) pondělí – v tento den je pomlázka, velikonoční hodování,  mělo se darovat červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.

IMG_8186IMG_8252

Print Friendly, PDF & Email
PDF / VYTISKNOUT RECEPT

Uložit recept na později v Pocket



lucka

Pro Dobroty – Všechny důležité okamžiky, oslavy, setkávání s kamarády i všednodennosti se většinou odehrávají okolo stolu. Vše kolem jídla mě zajímá a baví, archiv a zároveň kuchařka pro mě, moje děti a pár přátel.

FACEBOOK LUCKA FACEBOOK PRO DOBROTY INSTAGRAM

Menu

Print Friendly, PDF & Email
">