Dýňová sezona je tady. Moje milované Hokaido už jsou v komoře a čekají, co z nich uvařím. Na úvod zvítězil evergreen v podobě dýňové polévky a teď je spoustu času a prostoru na další variace. Nakonec jsem šáhla po další klasice, rizotu. Spojení sladké dýně a nakyslosti bílého vína k sobě skvěle pasuje.
Fenykl patří k zelenině, kterou jsme tady dříve neznali a díky zvláštní nasládlé chuti, má své odpůrce i ty, kteří když ho vidí v regálu, okamžitě několik kusů přesunou do nákupního košíku. A k těm patřím já…Takže ho doma konzumujeme v syrovém stavu v salátech, nebo různě tepelně upravený. A v italském rizotu je prostě skvělý.
Řepa je zelenina, která má výraznou chuť i barvu a proto má své odpůrce i velké příznivce. U nás doma patříme k té druhé skupině. Většina z nás ji dříve znala pouze v podobě kostiček ve sladkokyselém nálevu, které se podávaly k rizotu ve školní jídelně. Já ji vyjídala do poslední kostičky, protože společně s rizotem to bylo jedno z mála jídel, které mi ve školním zařízení chutnalo.
Rukolu jsem poprvé ochutnala před mnoha lety, kdy nám ji přivezli kamarádi. Vypěstovali ji na své zahradě, byla obrovská, strašně hořká a nedala se jíst! Ovšem po čase se začala objevovat v obchodech, měla mnohem menší lístky, tak jsem se ji odvážila koupit. Hořká byla jenom malinko a já se do ní zamilovala. Její lehce štiplavá chuť dodá každému salátu šmrnc.
