Pokud jde o náplně koláčů, buchet a jiných sladkostí, v naší rodině jednoznačně vyhrává tvaroh. A tvarohu je také plný tenhle křehký koláč. Je to taková klasika, kterou mám v repertoáru už roky a ráda po ní občas sáhnu. Proto by na blogu neměl chybět. Možná i jako tip pro nadcházející svátky.
Spojení ovoce a tvarohu je vždy skvělé. Vrstva křehkého těsta, ovoce a navrch tvaroh – nic objevného, ale tutovka, s kterou budete mít vždy úspěch. Má totiž úspěch i u mojí mámy a ta jen tak něco sladkého nepochválí. A když si přidá ještě další kousek, tak je to pro mě pochvala největší. U nás vždycky zmizí děsně rychle, takže ani nemůžu potvrdit, jestli zůstane díky tvarohu vláčný. Ale předpokládám, že jako všechny tvarohové moučníky tomu tak bude.
Když jsem byla na 1. rodičáku našeho Honzy v 6.třídě, nestačila jsem se divit. Přivítala nás mladá paní učitelka, která všem uvařila kafe nebo čaj a ještě k tomu nabízela rumovou bábovku. Lavice byly poskládané do půlkruhu a já si poprvé na třídních schůzkách nepřipadala jako žák po škole, ale jako na příjemné schůzce s rovnocenným partnerem…
Tak jsem brouzdala internetem, abych zjistila, proč se bublanině říká bublanina. Dozvěděla jsem se, že se jedná o sladký druh pečiva, třené těsto, které se nalije do pekáče a poklade ovocem, nejčastěji třešněmi a višněmi. Při pečení těsto probublá napovrch. Proto bublanina. Pamatuji si, že ji babička pekla v létě často.
Sezona jahod je v plném proudu. Když máte tátu, který se objeví ve dveřích s bedýnkou jahod, protože začal jejich samosběr, musíte jednat rychle. Část jen tak do pusy, některé na koláč, další do mrazáku a pak přijdou na řadu knedlíky.
Už roky jezdíme na Moravu pro víno a taky na vinobraní k našim milým, po těch letech snad můžu říct, kamarádům. A kromě skvělého vína nás vždy pohostí i dobrotami z kuchyně. Takže se zásilkou vína si občas domu přivezu i nějaký recept. A mezi ně patří drobenkový koláč.
